Ile de la Cité a Ile St-Louis

3. prosince 2008 v 18:03 |  Paříž
Historie ostrova Ile de la Cité je zároveň historií Paříže. Když se v r. 53 př. n. l. objevil dobyvačný Julius Caesar, byle tento ostrov pouhou zaostalou vesnicí. Starověcí králové z něj později vytvořili sídlo politické moci a ve středověku se stal centrem náboženského života a soudnictví. V součastnosti již takový význam nemá, ale církev a právo zde přetrvalo dodnes - impozantní Palais de Justice a mistrovské dílo gotiky Notre-Dame sem přicházejí obdivovat davy turistů.
Středověké domky a neuvěřitelné úzké uličky, které byly pro tento ostrov tak typické, musely v 19. století ustoupit širokým dopravním tepnám a komunikacím. I dnes tu však objevíte kouzelná a poklidná zákoutí, k nimž patří například pestrý květinový a ptačí trh, romantické Square du Vert-Galant a starobylé Place Dauphine. Most St-Louis spojuje ostrov ve východní části s menším Ile St-Louis. Z této původně bažinaté pastviny vyrostla v 17. století moderní obytná čtvrť. V poslední době se stala domovem majetných umělců, lékařů, hereček a zbohatlých dědiček. Pohled na zdejší nábřeží lemovaná stromy je kouzelný a až kýčovitě malebný.


Vznik Paříže úzce souvisí právěs Ile de la Cité. Tento ostrov ve tvaru lodi byl poprvé osídlen před více než 2000 lety keltskými kmeny. Podle jednoho z kmenů, Parisijů, bylo město nakonec pojmenováno. Tento ostrov usnadnil přechod přes řeku na cestě mezi severní a jižní Galií a nebylo těžké jej ubránit proti případným ůtočníkům. V průběhu dalších staletí osadu rozšiřovali římští, franští a kapetovští králové a vytvořili tak jádro současného města.
Je to nejstarší část Paříže a v archeologické kryptě pod náměstím před Notre-Dame, velkolepou středověkou katedrálou a poutním místem pro miliony návštěvníků, kteří sem přicházejí každý rok, si dnes můžete prohlédnout zbytky nejstarších budov. Na druhém konci ostrova stojí další skvost gotiky, Sainte-Chapele, zázrak světa.

Zajímavá místa na Ile de la Cité

Pont Neuf: Tento most, přestože se jmenuje Nový, je nejstarším v Paříži a ve svých dílech jej zvěčnili mnozí spisovatelé a umělci. Základní kámen k mostu položil v r. 1578 Jindřich III., ale byl to až Jindřich IV., který jej v r. 1607 slavnostně otevřel a dal mu jméno. Most má dvanáct oblouků a jeho rozpětí je 275 metrů. JAko vůbec první kamenný most bez domů se stal symbolem nového vztahu mezi ostrovem Cité a řekou, a je také proto velmi oblíbený. Uprostřed mostu stojí socha Jindřicha IV.


Place Dauphine: Směrem na východ od Pont Neuf leží staré náměstí, které v r. 1607 založil Jindřich IV. Bylo pojmenováno po Dauphinovi, budoucím Ludvíkovi XIII. Dům č. 14 se jako jedna z mála budov vyhnul dodatečné rekonstrukci. Tento skvost 17. století často navštěvují hráči pétanque a zaměstnanci sousedního Palais de Justice.


Square du Vert-Galant: Toto náměstí, které patří k nejkouzelnějším místům v Paříži, nese přezdívku Jindřicha IV. (sukničkář). Tento velký milovník značně přispěl ke zkrášlení Paříže na počátku 17. století, a lidé na něj proto dodnes rádi vzpomínají. Z náměstí se vám otevře krásný pohled na Louvre a Pravý břeh, kde byl JIndřich IV. v roce 1610 zavražděn. Odtud také vyplouvají výletní lodě. Nejlepší je si jen tak sednout se skleničkou vína a vychutnávat si Seinu, která Vás obklopí z obou stran. :)



Sainte-Chapelle: Éterická a kouzelná Sainte-Chapelle se považuje za jeden z největších architektonických výtvorů západního světa. Ve středověku přirovnali věřící tento kostel k ,,bráně do nebes,,. Dnes každého návštěvníka bez rozdílu uchvátí světelná záře, kterou vytváří patnáct nádherných oken z barevného skla, oddělených od sebe uzoučkými sloupy, které se pnou do výšky 15 metrů ke střešní klenbě hustě poseté hvězdami. Chrámová okna znázorňují přes tisíc různých náboženských výjevů v pestré směsici červených, zlatých, zelených, modrých a světle fialových barev. Kapli dal v r. 1248 postavit Ludvík IX., aby v ní uschoval údajnou Kristovu trnovou korunu a další relikvie. Sainte-Chapelle je jedno z míst, které jsem v Paříži ještě nenavštívila, ale určitě se chystám. A pokud Vám ještě není 26 let máte vstup zdarma (samozřejmě po předložení občanského průkazu a nebo stačí mít u sebe ISIC).


Palais de Justice: Tento rozsáhlý komplex budov tvořící soudní dvůr se táhne po celé šířce Ile de la Cité. Na staré věže podél nábřeží je nádherný pohled. Na místě dnešního paláce sídlili kdysi římští guvernéři. Až do 14. století, kdy Karel V. přemístil svůj dvůr do Marais, byl palác sídlem královské moci. V dubnu 1793 začal revoluční tribunál vykonávat spravedlnost z Première Chambre (sněmovny lordů). V současné době ztělesňuje justiční soud Napoleonův odkaz - francouzský právní řád.


Conciergerie: Historické vězení zabírající část spodního podlaží Palais de Justice, bylo původně rezidencí ,,hraběte svíček,, správce Justičního paláce zodpovědného za daně a rezidenci. Když se překrásné gotické sály přeměnily ve vězení, stal se vrchním žalářníkem. Byl tu vězněn a mučen vrah Jindřicha IV. Ravaillac. V době Velké francouzské revoluce zde bylo drženo přes 4000 vězňů, kromě jiných například Marie Antoinetta, která až do své popravy obývala mslou celu, a Charlotte Cordayová, jež probodla ve vaně vůdce Revoluce Marata. Zdejšími ,,nájemníky,, se před svou smrtí stali dokonce soudci revolučních tribunálů Danton a Robespierre. V Conciergerie je nádherná gotická Síň ozbrojenců, kde kdysi žili stráže královského dvora. V budově zrenovované v 19. století se dochovala mučírna z 11. století, Bonbecká věž a věž s hodinami ze 14. století. Dnes je vězení jako ze škatulky a návštěvníky sem nejvíce přitahují koncerty a degustace vín.



Marché aux Fleurs et Oiseaux: Celoroční květonový trh zpestřuje tuto část Paříže, které jinak dominují administrativní budovy. Je to nejznámější a zároveň bohužel jeden z posledních květinových trhů ve městě. Na své si zde přijdou i milovníci různých zvláštních druhů, například orchidejí. Každou neděli květiny vystřídají klece s ptáky.


Hôtel Dieu: Na severní straně náměstí stojí Hôtel Dieu, nemocnice centrální Paříže. Byla vybudována v letech 1866 až 1878 na místě sirotčince. Původní Hôtel Dieu z 12. století se rozkládal napříč ostrovem od jednoho břehu řeky k druhému. Byl stržen v 19. století, aby ustoupil jednomu z velkolepých urbanistickývh projektů barona Haussmanna. Právě tady v roce 1944 pařížská policie tak odvážně odolávala Němcům. Tuto bitvu připomíná pomník na Cour de 19-Août.



Mémorial des Martyrs et de la Déportation: Tento prostý moderní památník je věnován 200 000 francouzských mužů, žen a dětí, kteří byli ve 2. světové válce deportováni do nacistických koncentračních táborů, jejichž jména jsou vyryta ve zdi. Malé náhrobky byly vytvořeny z půdy, která pochází právě z těchto táborů. Na vzdálenějším konci se nachází hrob neznámé oběti.



Crypte Archéologique: V této kryptě, nacházející se na hlavním náměstí před Notre-Dame a táhnoucí se pod zemí do délky 80 m, jsou vystaveny zbytky základů a zdí, které jsou o několik set let starší než sama katedrála. Uvidíte zde pozůstatky domu z Lutécie, osady keltského kmene Parisijů, který se na ostrově Ile de la Cité usídlil před 200 lety a podle nějž byla Paříž pojmenována.


Notre-Dame: Žádná jiná budova není tak úzce spjata s dějinami Paříže jako Notre-Dame. Majestátně se vypíná na Ile de la Cité, kolébce města. Základní kámen pro výstavbu katedrály položil v r. 1163 papež Alexandr III. Od té doby se zde po celých 170 let lopotily zástupy gotických architektů a středověkých řemeslníků a třemi hlavními vchody pod impozantními věžemi prošlo množství slavných umělců. Tento klenot gotiky stojí na místě římského chrámu. V roce svého dokončení (1330) byla katedrála 130 metrů dlouhá a měla opěrný systém, prostornou příčnou loď, hluboký chór a 69 metrů vysoké věže.
V jižní věži se nachází slavný zvon Emmanuel. Po vystoupání 387 schodů, za velkou horní galerií mezi věžemi se schovávají legendární chrliče v podobě různých chimér. Odtud je krásný výhled na Paříž, který mají opět zdarma ti, kteřím ještě nebylo 26 let.

Vznešenost interiéru katedrály je zjevná již při pohledu na vysokou klenbu hlavní lodi. Tu protíná obrovská příčná loď, která je na obou koncích zakončená středověkými rozetovými okny o průměru 13 metrů. Katedrálu zdobí díla mnoha sochařů - dřevořezba na chórové přepážce od Jeana Ravyho, Pieta Nicolase Coustoua a socha Ludvíka XIV. od Antoina Coysevoxe. V tomto majestátním prostředí byli korunovánikrálové a císařové a žehnáno královským křižákům. Notre-Dame však byla také svěkem bouří a nepokojů. Revolucionáři ji vyplenili, zavrhli náboženství, přeměnili ji na ,,Chrám rozumu,, a pak ji využívali jako sklad vína. V roce 1804 Napoleon znovunastolil náboženství a architekt Viollet-le-Duc později obnovil stavbu, doplnil cybějící sochy, postavil věžičku a vytvořil chrliče.




Musée de Notre-Dame de Paris: Exponáty a dokumenty v tomto muzeu založeném v r. 1951 přibližují návštěvníkům významné události v historii NOtre-Dame. Jsou zde vystaveny galsko-římské předměty, staré rytiny, umělecká díla a nejstarší křesťanská památka, skleněná číše ze 4. století.

Square du Jean XXIII.: Na toto příjemné náměstí upravené jako zahrada vede notredamský portál sv. Štěpána. Bylo věnováno papeži Janu XXIII. Ze zahrady táhnoucí se podél řeky můžete obdivovat sochařskou práci, rozetová okna a opěrný systém východní části katedrály. Od 17. století stál na náměstí arcibiskupský palác, který v r. 1831 vyplenili vzbouřenci a později byl stržen. Místo něj tu nechal pařížský prefekt Rambuteau vybudovat náměstí. Gotická fontána Panny Marie uprostřed náměstí zde stojí již od roku 1845. Zajímavý pohled na toto náměstí je i třeba ve filmu Půlnoc v Paříži, kde na lavičce čte Carla Bruni Owenovi Wilsonovi knížku :)



Z dalších zajímavých míst na Ile dela Cité jsou:

Třída Quai des Orfévres byla pojmenována po zlatnících, kteří zde měli již ve středověku své obchůdky.
Préfecture de Police sídlo pařížské policie, byla svědkem prudkých bitev ve 2. světové válce.
Socha Karla Velikého připomíná památku krále francké říše korunovanéhov r. 768 a později i římského císaře, který sjednotil všechny křesťany Západu.
Point Zéro je značka před Notre-Dame, od níž se měří všechny vzdálenosti ve Francii.
V Rue Chanoinesse bydlelo mnoho slavných osobností, například dramatik 17. století Racine.
Cour du Mai je působivé hlavní nádvoří Palais de Justice.

Zajímavá místa na Ile St-Louis

Musée Adam Mickiewicz: Polský romantický básník Adam Mickiewicz žil v Paříži v 19. století. Byl významnou osobností kulturního a politickýho života v Polsku a svou literární činnost zasvětil krajanům, utiskovaným doma i v cizině. Muzeum, založené v r. 1903 umělcovým nejstarším synem Ladislavem, spolu s přilehlou knihovnou tvoří pravděpodobně nejkrásnější polskou sbírku mimo území Polska: obrazy, knihy, mapy, imigrační archivy pokrývající období 19. a 20. století a především zajímavou sbírku osobních věcí, která obsahuje mimo jiné i básníkovu posmrtnou masku.


St-Louis-en-l'Ile: Stavba tohoto kostela započala v r. 1664 podle projektu královského architekta Louise Le Vaua, který na ostrově St-Louis žil. Dokončen a vysvěcen byl v roce 1726. K největším skvostům jeho exteriéru se řadí železné hodiny z r. 1741 u vchodu a děrovaná železná věžička. Barokní interiér je bohatě zdoben zlatem a mramorem. Uvidíte zde sochu Ludvíka IX. Svatého s křižáckým mečem v ruce. Pamětní deska v severní boční lodi, která sem byla umístěna v r. 1926 nese nápis: Na paměť Ludvíka Svatého, na jehož počest bylo pojmenováno město St Louis, Missouri, USA. Stejný kostel stojí v Kartágu v Tunisku, kde je Ludvík IX. pohřben.


Hôtel de Lauzun: Tento velkolepý palác postavil v polovině 50. let 17. století Louis Le Vau pro Charlese Gruyna des Bordes, obchodníka se zbraněmi. V roce 1862 ho koupil velitel francouzské armády, vévoda de Lauzun, který byl oblíbencem Luudvíka XIV. Později se tento panský dům stal centrem bohémského literárního a uměleckého života. V součastnosti patří městu a veřejnost má při prohlídkách možnost nahlédnout do života bohatých vrstev 17. století. Charles Le Brun, ještě než začal pracovat ve Versailles, vyzdobil skvostné obložení a malované stropy. Ve třetím patře žil básník Charles Baudelaire. Tady, v místnosti plné starožitností a veteše, napsal hlavní část svého kontroverzního mistrovského díla Květy zla. V roce 1848 zde bydlel další další slavný básník Théophile Gautier. V domě se také scházeli členové Klubu kuřáků hašiše. Mezi další známé obyvatele patřili rakouský básník Rainer Maria Rilke, anglický umělec Walter Sickert a německý skladatel Richard Wagner. Dnes tu pařížský starosta pořádá recepce.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 juliette juliette | Web | 11. prosince 2008 v 16:47 | Reagovat

pekne :-)

2 fake watches fake watches | E-mail | Web | 1. listopadu 2012 v 20:30 | Reagovat

Exclusive delirium, in my opinion.
http://www.thesewatches.com/

3 bridesmaids dresses 2013 bridesmaids dresses 2013 | E-mail | Web | 26. března 2013 v 6:15 | Reagovat

Is it a big deal when you are ot yet ready to update, lol! Take time with the previous one because many are not yet explored.
http://www.spelldress.net/prom-dresses.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama